Kdo jste zítra v Brně, máte unikátní příležitost zúčastnit se přednášky prof. Petra Mareše v rámci Brněnského naratologického kroužku.
Absolvování studia českého a německého
jazyka přitom zdaleka nevystihuje šíři záběru Petra Mareše, kterému se už
dlouhá desetiletí daří nacházet průniky mezi badatelskými otázkami založenými
v lingvistice na jedné straně a ve filmovědném zkoumání na straně druhé.
Coby bohemista a germanista se pochopitelně věnuje především problémům vztahujícím se čistě
k jazyku a literatuře – tak tomu bylo například v Marešových „čapkovských“
monografiích Styl, text, smysl: o
slovesném díle Josefa Čapka (1989) a Publicistika
Josefa Čapka (1955), v jeho poslední monografii Nejen jazykem českým: studie o vícejazyčnosti v literatuře(2012), a platí to i pro jeho stávající zkoumání stylistiky mluvené a
psané češtiny.
Značná část Marešova díla se však týká
právě výše naznačené oblasti vztahů mezi jazykem a kinematografií, případně literaturou a kinematografií, stejně jako otázek spojených s kinematografií
samotnou. Do těchto oblastí spadá například kolektivní monografie napsaná
s Alenou Macurovou Text a
komunikace: jazyk v literárním díle a ve filmu (1992) a s Petrem
Szczepanikem editovaná a společným zevrubným úvodem do tématu opatřená
antologie polské filmové teorie Tvořivé zrady (2005). Problémy spojené s filmovědným bádáním však pak reprezentuje i
nemalá část ze (a) stovek vědeckých studií, neodborných článků a slovníkových
hesel (třiačtyřicet článků je o filmu), (b) více než sedmdesáti
odborných recenzí (osmatřicet z nich je o filmu) a (c) dalších
rozhovorů či překladů.
Ač tedy Petr Mareš
institucionálně nikdy filmovým vědcem nebyl, jeho (zdaleka nejen) filmologickou
produktivitu – navíc s konstantně velmi vysokou kvalitou výstupů – by mu
mohla řada filmových badatelů závidět. A ještě k tomu zvládá již
více než tři desetiletí učit, působit v několika jazykovědných
organizacích, psát učebnice a načítat to gargantuovské množství knih. Pro
Brněnský naratologický kroužek je proto velkou ctí, že si našel čas i na původní
přednášku „Od němého ke zvukovému filmu: proměny forem a funkcí jazyka ve
filmovém vyprávění“, ve které se pravděpodobně vrátí i k některým
badatelským otázkám průběžně řešeným napříč posledními více dvaceti lety. Koneckonců k tématu přednášky bude nejlepší nechat promluvit samotného přednášejícího:
"Předmětem pozornosti bude popis způsobů začleňování verbálního jazyka do struktury filmového vyprávění ve dvou základních stadiích vývoje filmu, v rámci tzv. němé éry a na počátku éry zvukové. V období němého filmu se jazyk zpočátku výrazněji uplatňoval živě během představení, postupně se však konstituoval propracovaný systém mezititulků, které se v interakci s pohyblivými obrazy staly velmi efektivním prostředkem narace. Nástup zvuku ale přinesl destrukci tohoto systému a nutnost hledat nové způsoby propojení filmových kódů. Mimo jiné bylo nutno vyrovnat se s nedokonalostí užívané techniky a s vazbou mluvené řeči na jednotlivé národní jazyky."
Veřejná přednáška prof. Mareše se uskuteční 2. dubna 2014 v 17.30 na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, konkrétně v učebně J22 (vstup přes budovu G, Gorkého 7, Brno. Všichni jste srdečně zváni.
