Za tu knihu chce nakladatelství Slovart neuvěřitelných 699 korun a jsem bohužel přesvědčen, že s ní budou mít úspěch a mnoho lidí si ji koupí. Každopádně snad ještě více než kniha samotná mě šokovala de facto pozitivní recenze na www.25fps.cz, která se zmiňuje o sem tam se mihnuvších faktických chybičkách a jako příklad uvádí Rockyho a počet jeho Oscarů, přičemž úvodní úvodní "historická" část knihy jinak podle Lukáše Gregora "bezpochyby funguje". Překvapuje mě, že šéfredaktor webu prezentujícího se jako seriózní periodikum o filmu považuje za chybičky Berganem předkládaná fakta typu:
1) Američané vstoupili do války v roce 1942
2) Münsterberg (psycholog) byl podle Bergana psychiatr
3) Ricciotto Canudo je přejmenován na Riccia
4) Ruská montážní škola zkoušela "nové cesty, jak vysledovat tok myšlenek jednotlivých postav"
5) Žánr je až fenomén dvacátého století a zřejmě jen filmu, pokud lze jinak chápat větu "Studia začala produkovat příběhy, v nichž se opakovaly náměty a zpracování, čímž se vytvořil fenomén, jenž měl později dostat název 'žánr'."
6) Že zavedení zvuku ve světě "vedlo k rozpadu mezinárodního trhu".
7) Bergan sice zmiňuje, že Francie sice zavedla přísné kvóty na dovoz filmů, ale už neříká, že zanedlouho je ráda uvolnila a nabídla ještě lepší importní podmínky než před jejich zpřísněním.
8) Že Warneři byli pro dělnickou třídu, MGM pro středostavovskou a Paramount pro aristokracii. WTF???
9) Že Wellesovi bylo 26, když začal točit Občana Kanea (oslavil šestadvacetiny dokonce až pět dní po premiéře, tedy 6. května 1941).
10) Že paní Robinsonová Bena v Absolventovi MÁLEM svede (asi si půlku filmu v posteli jen povídají, jaké by to bylo, kdyby se jí to fakt podařilo).
11) Roger Corman točil "zetka" (aneb Bergan zavádí nové oficiální kategorie)
12) Peter Bogdanovich kráčel ve šlépějích úspěchu Coppoly a jeho Kmotra... jen škoda, že před Kmotrem stihl natočit Terče (1968), Poslední filmové představení (1971) a vlastně i A co dál, doktore? (měl premiéru o pět dní dřív než Kmotr, tedy 10. března 1972)
13) Ve Star Wars jsou dva užvanění droidi... Jj, R2-D2 toho napípá, až hanba.
14) Nearyho si v Blízkých setkáních vyberou "zelení mužíčci"
15) "Nebeská brána fakticky ukončila natáčení westernů na přinejmenším deset let." - Jak to, že to nikdo neřekl Eastwoodovi (Bledý jezdec - 1985), Kasdanovi (Silverado - 1985), případně tvůrcům experimentujícího Barbarossy (1982) nebo výrazně inovativních Mladých pušek (1988)?
16) Že Pátek třináctého má "více než tucet pokračování" (i s Freddy vs. Jason je jich jedenáct a až letos přibude reimaginace, což stále nedělá "více než tucet")
17) Snímky RoboCop, Smrtonosná past a oba Terminátoři mají potěšující filmovou dynamiku a jsou stejně dokonalé jako grotesky a muzikály. Jen Bergan ví, co přesně tím chtěl říci. Zvláště když ve stejném odstavci tvrdí, že akční film se "dobře prosazoval na stále důležitějších zahraničních trzích - v neposlední řadě proto, že tyto filmy měly jne velmi málo smysluplných dialogů."
18) Studia se v 90. letech "stále více soustřeďovala na kasovní hity jako Titanic" - Škoda, že to neřekli tomu Cameronovi, který do toho vrazil nejdřív svůj honorář, aby mohl film dotočit.
19) "Tarantino měl talent straky"
20) Spielberg zase člověk s "Midasovým dotekem" (zatím ale tedy hlady neumřel)
21) Hollywood přežil podobné hrozby jako internetové pirátství už dříve (jen škoda, že nepíše kdy - Videopirátství? Proti internetu docela malý pán.)
Nehledě na to, že zásadní události jako 'Případ Paramount' a s ním spojené zavedení antitrustového zákona nebo pominutí platnosti Haysova kodexu Bergan zmiňuje jen tak v jedné větě, jako kdyby se nechumelilo, zatímco různým skandálům, drbům a bizarním úmrtím věnuje celé odstavce.
A to jsem stále jen u sekce "historie filmu" a nekritizuji překlad, jen věci zřejmě přejaté z originálního textu (předpokládám). Jestli je tohle podle Gregora "sem tam se mihne textem faktická chybička," nechci radši vidět, jak by kniha musela vypadat, aby to byla alespoň sem tam se mihnoucí chyba.
Na závěr jen poznamenám, že pokud Lukáš Gregor opravdu četl závěrečný "Glosář" (který vysvětluje "odbornou terminologii" - jakáže terminologie je ta neodborná? a je pak stále terminologií?), fascinuje mě, že se spokojí s konstatováním, že: "Jako předposlední část si zvolil autor Glosář, vysvětlení několika málo pojmů vesměs technického charakteru (zpomalený pohyb, stop motion, technicolor aj.)."
Těžko se v nějaké knize o filmu ještě někdy setkáte za A s některými z termínů, za B s bizarnější definicí.
Vizuální formálnost (co to je?) je podle Bergana "Systematické uspořádání herců a okolí ve filmovém snímku ke sdělení vážné či usedlé atmosféry."
Strukturalismus Bergan chápe jako teorii "filmové analýzy, v níž smyslu se nabývá studiem duálních protikladných obrazů." A pokud by se strukturalisté urazili dost možná, modernisté určitě, protože podle Bergana je modernismus "Umělecké hnutí konců (sic!) 19. a 20. století, vyznačující se zaměřením na prezentaci příběhů a už méně na jeho ostatní složky. Termín se často běžně používá u novodobých snímků; ty jsou pokládány za moderní, protože se věnují spíše zkoumání pocitů než sledování dějových zápletek."
Nechám už jen na vašem posouzení termíny jako "třípásový Technicolor" (znám jen tříbarevný) nebo namalované buňky...
A já jdu zase psát tu recenzi, ať mám Bergana i jeho "popularizaci" definitivně z krku. Vy si ho pro jistotu vůbec nekupujte, a když už zainvestovat, zkuste třeba Dějiny filmu od Bordwella s Thompsonovou. Na Kosmasu je seženete za tisícovku a každý stránka vydá informačne, argumentačně i stylisticky nad všechno, co kdy Bergan napsal.
PS: Domnívám se správně, že definice "Zajišťuje, aby se nalíčení, kostýmy atd. mezi jednotlivými scénami (sic!) neměnily." zřejmě označuje skript(ku)? Já jen, že funkce je v textu anoncovaná jako "Dohled nad scénářem", kterou neznám.
