Zobrazují se příspěvky se štítkemTelevize. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTelevize. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 23. listopadu 2013

Doctor Who má 50: moje přednáška na WHOCONu

Legendární britský sci-fi seriál Doctor Who slaví obdivuhodné padesáté výročí svého vzniku, což koneckonců zaregistroval snad každý, kdo dění v televizním světě aspoň po očku sleduje. BBC nás už řadu měsíců bombarduje obrázky, plakáty, sestřihy, bonusovými materiály a samozřejmě si mimo mnohého dalšího připravila i výroční speciál (ve kterém se jedenáctý Doctor setká s desátým... plus ještě s jedním) a dokudrama o vzniku seriálu (na něž se těším snad víc než na ten speciál). Čeští fanoušci Doctora Who se přitom rozhodli oslavit padesátku hrdiny, jemuž je ve fikčním světě momentálně kolem tisíce let, po svém a uspořádat v brněnském hotelu Slovan obrovský WHOCON.

neděle 3. listopadu 2013

Značně zavádějící Kniha o televizi

S odbornou literaturou reprezentující tzv. televizní studia je to v českém prostředí vysloveně zoufalé. Navzdory postupující expanzi této relativně mladé humanitně vědní disciplíny existuje pro čtenáře ovládajícího pouze český jazyk či neobcházejícího univerzitní knihovny jen minimum možností, jak si udělat o zkoumání televizního média nějakou ucelenější vstupní představu. Může sice sáhnout po několika knihách zabývající se obecně teorií a historií médií, nicméně některé z nich jsou tak palčivě (pro zainteresované až komicky) špatně přeložené, že je vlastně nelze doporučit. Z těchto důvodů je jistě chvályhodné, že nakladatelství AMU se rozhodlo vydat vstupní popularizační učebnici, která by měla tento informační deficit alespoň částečně saturovat.

Nemohu však říci, že bych byl přesvědčen o šťastnosti rozhodnutí přeložit zrovna Knihu o televizi od Jeremyho Orlebara. Pokud mohu soudit z mizerné úrovně obecněji teoretických, naratologických, stylistických či žánrových kapitol, kde se takříkajíc cítím kriticky kompetentní, nebudou bez opodstatněnosti ani moje vážné pochybnosti i na poli výkladu o výzkumech publika, dokumentu, hudební televizi nebo reality show, i když mi chybí detailnější znalost další literatury. To by navíc nemělo být potřeba, jelikož text chce sloužit jako vstupní výukový text pro čtenáře, kteří žádné akademické zázemí v dané oblasti nemají. A jak vyplývá z výše uvedeného, schopnost Knihy o televizi tuto funkci uspokojivě naplnit je značně diskutabilní.