Ztráta sebeovládání: Zjizvená tvář na pomezí politiky a cinefilie

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně variuje relativně klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Z podobné perspektivy bylo o Zjizvené tváři napsáno mnohé a film za to vděčí zejména scénáři politicky čím dál angažovanějšího Olivera Stonea. Stone totiž pojal myšlenku napsat novou verzi legendární gangsterky z roku 1932 po svém. Zachoval sice relativně doslovně několik motivů (hlavně poněkud patologický vztah mezi hrdinou a jeho sestrou) a jejich rozvíjení napříč příběhem (včetně finálního vyústění „milostného trojúhelníku“), ale jinak změnil všechny určující souvislosti. Příběh z Chicaga třicátých let přesunul na Floridu osmdesátých let, která právě čelí přívalu kubánských přistěhovalců, údajných politických uprchlíků, ale v drtivé většině případů jednoduše kriminálníků, kteří byli pro Castrův režim nepohodlní. A právě z nich vzejde hlavní hrdina Tony Montana s ošklivou jizvou na levé tváři, jehož dravost ho brzy vynese na samý vrchol narkomafiánské organizace.