středa 25. března 2009

Jak nepřeložit text... aneb sémiotické hry v řádkovém studijním oddělení

Když se do rukou dostane anglicko-německo-český/česko-německo-anglický eletronický překladač, nelze odolat sémiotice v praxi: vzít krátký český text a několikrát ho tímto sítem prohnat.

Vybral jsem si následující odstavec a rozhodl se otestovat tento bizarní nápad v praxi:

"Skutečnost, že žánr kriminální fikce představuje plodné téma pro teoretizování, dokazuje řada studií na poli myšlení o literatuře a audiovizualitě. Kriminální fikcí se rozsáhleji zabývali teoretici jako Viktor Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umberto Eco, přičemž řada dalších humanitních vědců nebo spisovatelů se jejímu teoretickému uchopení věnovala alespoň částečně v širším kontextu. Kriminální příběhy představují konstantně oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, comicsem) a prakticky nikdy z nabídky nevymizely."

Nejdříve jsem vzal prostou dvojnásobnou kombinaci angličtina-čeština, kterou jsem na závěr obohatil o němčinu a skončil zpět u češtiny (CZ – AJ – CZ – AJ – CZ – NJ – CZ). Podruhé jsem oba jazyky zkombinoval a začal naopak němčinou (CZ – NJ – CZ – AJ – CZ – NJ – CZ). Je fascinující sledovat, jak se text dalším a dalším překladem z jednoho jazykového systému do dalšího postupně proměňuje.

CZ – AJ – CZ – AJ – CZ – NJ – CZ

Skutečnost, že žánr kriminální fikce představuje plodné téma pro teoretizování, dokazuje řada studií na poli myšlení o literatuře a audiovizualitě. Kriminální fikcí se rozsáhleji zabývali teoretici jako Viktor Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umberto Eco, přičemž řada dalších humanitních vědců nebo spisovatelů se jejímu teoretickému uchopení věnovala alespoň částečně v širším kontextu. Kriminální příběhy představují konstantně oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, comicsem) a prakticky nikdy z nabídky nevymizely.

AJ

Realita, že žánr kriminální fikce představuje úrodný předmět pro teoretizování, dokazuje řadu studia na pole přemýšlení o literatuře plus audiovizualitě. Kriminální fikce obšírněji jednat s teoretiky jako vítězný Šklovskij, Tzvetan Todorov či Umberto Eco, zatímco řada jiného humanitárního vědců či spisovatelů jejího teoretického držení přinejmenším učinila vklad podíl v širší souvislosti. Kriminální příběhy představují trvale oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, kreslené příběhy) plus prakticky nikdy z nabídek nevyhasly.

AJ

Realita, že kriminální fikce žánru dárky úrodný předmět pro teoretizování, dokazuje řadu studia na pole přemýšlení o literatuře plus audiovizualitě. Kriminální fikce obšírněji klikoví teoretici mají rádi prvotřídní Šklovskij, Tzvetan Todorov či Umberto Eco, zatímco řada jiní humanitární vědci či spisovatelé její teoretický majetek přinejmenším učiní vklad zájem o širší spojení. Kriminální příběhy představují stálý oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, kreslené příběhy) plus prakticky nikdy z nabídek nezůstávají v.

NJ

Realita, že kriminální fikce žánry Dárky plodný předmět za teoretizování, argumentuje řadu studia na pole zamyslí se nad literaturou plus audiovizualitě. Kriminální fikce vydatný klikový teoretik má rád prvotřídní Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umbertoa Eco, během řady ostatní humanitní vědec nebo spisovatele vy teoretické držení alespoň udělá vložku budí zájem o širším připojení. Kriminální zážitky se nepředstavují konstantní oblíbený žánr napříč média (literatura, filmu, televize, nakreslených zážitků) plus prakticky nikdy z nabídky existuje s

Z fikce (příběhy) a příběhů (comics - kreslené příběhy) se nakonec staly zážitky (ať už si pod kriminálními a nakreslenými zážitky lze představit cokoli). Je možné dlouze přemýšlet, co přesně je a z čeho vznikl "klikový teoretik". Sledovat lze i skryté poselství za Šklovským, který se z Viktora stal vítězným a nakonec prvotřídním. Teoretické uchopení kriminální fikce aspoň částečně v rámci jiných prací se nakonec proměnilo v "teoretické držení alespoň udělá vložku, budí zájem o širším připojení," což prostě musí mít skrytý význam. Stejně tak fakt, že "nevymizely" průběžně "nevyhasly", "nezůstávají s" a nakonec "existují s". Je neuvěřitelné, co všechno se poměrně jasným významem může při postupném překladu stát.

A co když se jazyky střídají a začne se s němčinou?

CZ – NJ – CZ – AJ – CZ – NJ – CZ

Skutečnost, že žánr kriminální fikce představuje plodné téma pro teoretizování, dokazuje řada studií na poli myšlení o literatuře a audiovizualitě. Kriminální fikcí se rozsáhleji zabývali teoretici jako Viktor Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umberto Eco, přičemž řada dalších humanitních vědců nebo spisovatelů se jejímu teoretickému uchopení věnovala alespoň částečně v širším kontextu. Kriminální příběhy představují konstantně oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, comicsem) a prakticky nikdy z nabídky nevymizely.

NJ

Skutečnost, že žánr kriminální fikce představí plodné téma za teoretizování, argumentuje řada studie obor působnosti myšlení o literaturu a audiovizualitě. Kriminální fikce se rozsáhleji se zabývala teoretika jak Viktor Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umbertoa Eco, při čemž řada dalších humanitní vědců nebo spisovatelů se její/ní teoretickým navázáním věnuje alespoň částečně v širší souvislosti. Kriminální zážitky se představují konstantní oblíbený žánr napříč média (literatura, filmu, televize, comics) a prakticky nikdy z nabídky se smrští.

AJ

Realita, že kriminální fikce žánru představí úrodný předmět za teoretizováním, argumentuje řádkové studijní oddělení přemýšlení o literatuře plus audiovizualitě. Kriminální fikce obšírněji jednat s teoretikem jak vítězný Šklovskij, Tzvetan Todorov či Umbertoa Eco, v čemuu přisuzovat) řadu jiných humanitárních vědců či spisovatelů její/její teoretická spojovací franka přinejmenším v podílu v širším spojení. Kriminální zkušenosti představují stálý oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, kreslené příběhy) plus prakticky nikdy z nabídek nepádí.

NJ

Realita, že kriminální fikce žánry představí plodný předmět za poučku, argumentuje - zeilig studijní oddělení se zamyslet nad literaturou plus audiovizualitě. Kriminální fikce vydatný chytí teoretika jak vítězný Šklovskij, Tzvetan Todorov nebo Umbertoa Ecoin o čem domlouvá) řadu jinou humanitní vědců nebo spisovatelů ní/její/jí teoretický bonding frank alespoň v podílu v širším připojení. Kriminální zkušenosti se nepředstavují konstantní oblíbený žánr napříč média (literatura, filmu, televize, nakreslených zážitků) plus prakticky nikdy z nabídky pádí.

AJ

Realita, že kriminální žánry fikce představí úrodný předmět za rozkazem, argumentuje - zeilig studium separátní zamýšlet nad literaturou plus audiovizualitě. Kriminální značné chyty fikce teoretika jak prvotřídní Šklovskij, Tzvetan Todorov či Umbertoa Ecoin co domlouvá) hádat se jiné humanitární vědce či spisovatele její/její/její teoretický upevňovací frank přinejmenším v zájmu o širší rozhraní. Kriminální zkušenost nepředstavuje stálý oblíbený žánr napříč médii (literaturou, filmem, televizí, narýsované zkušenosti) plus prakticky nikdy z nabídek závodů.

Tady už se nám zážitky dokonce přetavily ve zkušenost, přičemž narýsovaná zkušenost je něco, co nám comics dodnes o sobě skrýval. Z řady studií se průběžně stalo "řádkové studijní oddělení" a nakonec "zeilig studium separátní" (je zvláštní, že němčina dokázala do zeilig přejít, ale zpětně už při překladu do češtiny ne), což o funkci studijních oddělení na školách mnohé vypovídá. Navíc způsob, jak se z "jejímu" postupný překlad nakonec dopracoval až k vysoce direktivní podobě "její/její/její" (a tak to prostě je!), naznačuje, že překladače jsou implicitně angažované v genderových studiích (= studijním oddělení). Nejvíc ale na frak dostalo opět závěrečné slovo "nevymizely", které se záhadným způsobem "smrští", pak "nepádí", následně však "pádí" a nakonec odpádí úplně, protože sloveso v závěrečném tvaru "plus prakticky nikdy z nabídek závodů" z bizarních důvodů úplně chybí.

Okouzlující jsou ale zejména hrátky s "humanitním" a "humanitárním". A sice, jak překladač při přechodu do němčiny přeloží "humanitní" jako "humanitär" a zpátky do češtiny zase jako "humanitní", zatímco do angličtiny slovo "humanitní" přeloží jako "humanitiarian", což při zpětném překladu do češtiny nahradí "humanitární". Němčina to nahradí opět "humanitär" (protože jinou možnost prostě nemá - stejně jako v angličtině jde o homonymum pro obě česká slova), přičemž překladač při zpětném přechodu zvolí opět původní "humanitní", i když z angličtiny "humanitarian" přeložil jako "humanitární". Je to snad nějaké poselství, že Angličané jsou více humanitární a Němci zase humanitní? Oba jazyky mají pro "humanitární" i "humanitní" stejné významy. Na základě jakého klíče tedy překladač volí?!

A co si z toho nakonec odnést? Smrštit, odpádit, nepádit a nakonec úplně vymizet... respektive vytratit se v sémiotických hrách PC Translatoru 2009.