O Jamesi Bondovi už jsem toho za život napsal hodně - až moc, řekl bych. Ale prostě jsem neodolal příležitosti publikovat každý týden k právě vycházejícímu DVD text o té které bondovce. Navíc filmy vycházejí pozpátku, což i po těch stovkách tisíc znaků najednou nutí o celém fenoménu přemýšlet jinak. Koho by jednotlivé články zajímaly, najde je
tady.
Jako alternativu pak mohu nabídnout analýzu fikčních světů v bondovském univerzu, kterou jsem publikoval v Cinepuru a existuje i v elektronické podobě, byť s množstvím bizarně zanesených překlepů, ježto nejsou v časopise ani v mých wordových verzích:
Návod na použití Jamese Bonda aneb vezměte čtyři fikční světy, protřepejte a nemíchejte. Text je záměrně koncipován jako svého druhu parodie na sémiotické konferenční příspěvky z šedesátých let.
A jako bonus k článku do Cinepuru (který je ale třeba si předtím přečíst :) nabízím rozšířenou případovou aplikaci popisující problém vztahu mezi Bondem a Bournem pomocí statistické analýzy stylu, která se do časopisu z prostorových důvodů nevešla:
BONDOVSKO-BOURNOVSKÝ PARADOX
V souvislosti s Casino Royale a zejména Quantum of Solace se pravidelně zmiňuje akčně-špionážní trilogie filmů o Jasonu Bournovi: Agent bez minulosti, Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum. Při povrchním srovnání dvojice filmů z bondovského fikčního světa D a bournovského představitele jiných fikčních světů (označím ho jako JFS(b)) se může zdát, že stylistické přejímání D z JFS(b) je naprosto očividné. Uvedu však několik intuicí a následně i konkrétní aplikaci, které tuto jednoznačnost komplikují.
I1. James Bond světa D přebírá charakterové vlastnosti Jamese Bonda A, čímž charakterově neodpovídá Bondovi světů B-C, který nenavazoval na svět A, ale nechal se inspirovat JFS.
I2. Filmový hrdina Jason Bourne sice vznikl na základě románových předloh Roberta Ludluma, ale hrdina mnohem více než svůj literární předobraz připomíná Bonda z fikčního světa A.
I3. Filmový hrdina Jason Bourne má schopnost ve zlomku vteřiny analyzovat situaci a vybrat z nabízených možností tu nejefektivnější.
I4. Filmová trilogie i přes zdroj ve fikčním světě Ludlumových knih odkazuje způsobem vyprávění (zejména první film) a střihem soubojů k bondovskému fikčnímu světu B, případně k jiným akčním filmům 60. let (např. Frankenheimerovým).
I5. Hrdina z fikčního světa D a hrdina z JFS(b) odkazují ke stejnému hrdinovi z fikčního světa A.
I6. Styl filmů z fikčního světa D a z JFS(b) variuje styl filmů fikčního světa B.
I7. Zatímco hrdina ze světa D jako začátečník jedná intuitivně, hrdina z JFS(b) jedná antiintuitivně: zdánlivě intuitivnímu jednání předchází komplikovaný proces výběru varianty.
I8. Třebaže může působit jednání hrdinů vymezené v I7 působit podobně, dopady jsou odlišné: Bourne se ve svém úsudku málokdy mýlí, Bond občas uspěje jen částečně.
I9. Vztah mezi fikčním světem D a JFS(b) je založený na velmi podobných základech, z čehož vyplývá, že může vykazovat řadu společných bodů, aniž by bylo možné je přesně rozlišit.
APLIKACE
Abych sérii intuicí I1-I9 nějak dokázal, vezmu jednu konkrétní scénu ze všech tří filmů, která splňuje tři podmínky výchozí podobnosti:
1. Jde o boj muže proti muži.
2. Oba prošli speciálním výcvikem.
3. Boj je veden v uzavřeném prostoru.
Zajímá mě příslušnost k fikčnímu světu (FS), délka v sekundách (DS), průměrná délka záběru (PDZ) a úroveň metodičnosti boje (MB) na stupnici 1-3. Má hypotéza je, že zatímco Srdečné pozdravy z Ruska budou vykazovat hodnoty blízké oběma zbývajícím příkladům, tyto se budou výrazně odlišovat a filmu z fikčního světa B se blížit každý v jiné hodnotě.
Na výsledcích analýzy zachycené v tabulce vidíme, že hypotéza stanovená před začátkem měření se potvrdila. Filmy se ve dvou ze tří z hodnot výrazně rozcházejí a co do metodičnosti souboje vyznívá Quantum of Solace jako kombinace intuitivního špinavého souboje ze Srdečných pozdravů z Ruska a precizních výměn přesně mířených úderů v Bourneově ultimátu.
I v jiných scénách se bude Bond od Bourna odlišovat v míře metodičnosti (např. skok mezi dvěma domy do nižšího patra v obou zmíněných filmech: Bourne se trefí, kam chce, Bond sice doskočí, ale ne přesně a ublíží si – viz I8-I9).
