Původem jihoafrický filmový režisér
Neill Blomkamp se před pár lety nečekaně zjevil s mimořádně dravým sci-fi District 9. Nenápadný film za třicet
milionů dolarů vydělal slušné peníze, posbíral skvělé kritiky a Blomkamp dostal
větší rozpočet i hollywoodské hvězdy, aby mohl natočit svoje Elysium. A zatímco
z hlediska propracovanosti fikčního světa jako materiální časoprostorové entity
a z hlediska dravosti stylistických postupů zůstává Blomkamp věren své
pověsti, se zbytkem je to hypoteticky komplikovanější. Tím zbytkem myslím průzračné
poselství, eliptické vyprávění, přímočarý příběh a sémanticky dvojdomý svět
rozdělený prostě na nahoře/dole, zlé/hodné, bohaté/chudé. Na Elysium se pro to
druhé snáší hodně kritiky a z perspektivy hodnotících vzorců uplatňovaných
na hollywoodské normy je to oprávněné. Někdy ale prostě stačí posunout perspektivu…
