(Ještě jsem tedy jezdil s Gromitem na zádech na kole ke zvěrolékaři, ale to nebylo ani z poloviny tak vzrušující, jak to zní.)
Jedinou sociální radostí byla Letní filmová škola v Uherském Hradišti, kde jsem byl ovšem kvůli antibiotikům takřka veškerý denní čas zavřený v hotelu – a vybíhal do sluncem vypálených ulic jen uvést Keatona (či Godarda) a zpět. Vysloužil jsem si tak přezdívku "Upír z Grandu", což docela konvenuje historkám o mém upírství, šířených kdysi napříč ročníky mezi studentstvem, které jsem nutil trávit mnoho hodin v kinosále za zataženými roletami.
Právě studentky a studenti si ostatně zaslouží vřelé díky nejen za to, jak byli a jsou navzdory pandemickým podmínkám připravení, podnětní a všeobecně super, ale i za jejich svatou trpělivost s mými selháními během online výuky. V roce 2021 budeme mít ostatně všichni řadu příležitostí se z nich poučit – a s trochou štěstí současné prváky potkám na začátku druháku i osobně. Každopádně poctivá příprava na online výuku požírá tolik času (s kolegy ze zahraničí jsme se shodli na asi pětinásobku standardu), že následující sumář se dostal na trestuhodně nízká čísla. V souvislosti s tím bylo zábavné sledovat, kterak se na internetu množily články o tom, co všechno v karanténě můžeme konečně dokoukat a dočíst.
Ale co, přežili jsme to v (psychickém) zdraví… a jestli mi Ondra Pavlík v lednu (k mému autistickému překvapení) vysvětloval, že svou sumarizací každý rok "hlavně spoustu lidí naseru", tentokrát myslím i tato statistika bude o něco nižší.
Tradiční sumář: 476 zhlédnutých filmů a seriálových epizod, 307 změřených počtů a průměrných délek záběrů, 265 změřených počtů záběrů i na hodinu filmu (což je novinka), 52 přečtených knih (nezbývalo na ně žel času, četl jsem především studie), 18 příspěvků na blog, 10 lektorských úvodů či besed k filmům, 6 univerzitních kurzů (jeden v angličtině), 6 textů do festivalových katalogů, 3 filmové festivaly online (Il Cinema Ritrovato, Le Giornate Del Cinema Muto, online verze FFFI), 3 vydané odborné studie (dvě v angličtině), 2 filmové festivaly naživo (TADY VARY, Letní filmová škola), 1 popularizační článek v tisku (Full Moon), 1 dramaturgie festivalové sekce (LFŠ), 1 veřejná akce Brněnského naratologického kroužku (ještě jsme to stihli), 1 veřejná přednáška (LFŠ), 1 členství ve výběrové komisi a porotě na filmovém festivalu (FFFI), 1 nečekaný dotisk ROZBORU FILMU, 1 univerzitní ocenění za popularizaci humanitních a společenských věd.
Na rozdíl od předešlých silvestrovských sumarizací tentokrát nemá smysl psát, kolik toho s Jankou plánujeme stihnout v roce 2021, protože nejlepší je neplánovat vůbec nic. Tedy kromě psaní, a tak Janka bude pracovat na knížce a několika studiích... a já na habilitaci a několika studiích. Díky tomu máme ve spojení s online výukou o zábavu víceméně postaráno a zbývá jen doufat, že naživo potkáme více přátel než letos, navštívíme více zemí než letos a já se zúčastním více filmových festivalů než letos. Na druhou stranu mě navzdory okolnostem může těšit, že ani v těchto podivných časech nemáme nouzi o inspirativní studentky a studenty, kteří do diskuze o kinematografii a myšlení o ní přinášejí nové perspektivy, nápady a nadšení – a díky nimž mohu jako obvykle uzavřít rok s tím, že mám nejen nejskvělejší ženu, ale i nejlepší práci na světě.
Přeji ne nutně produktivní, ale především nestresující rok 2021 i vám!