Do kina na starší filmy? V roce 2016 každý měsíc nejméně dvakrát.

Jen za posledních pár týdnů jsem v běžné kinodistribuci viděl v brněnských biografech Scala a Art Sedm statečných (1960), Adelheid (1969) a Halloween (1978). Tolik starších filmů na českých plátnech za podobně krátkou dobu? Nejen, rok 2016 stále teprve začíná!

Odvažuji se domnívat, že čtenáři tohoto blogu už vytušili mou lásku ke starším filmům - a popravdě jsem krom soustavného badatelského mapování současné hollywoodské produkce přesměroval svou pozornost výhradně do kinematografické minulosti. (Což ostatně vyplývá i z některých mých poněkud laboratorních výstupů.) Jak jsem však naznačil v prvním odstavci, kupodivu to neznamená přestat chodit do kina i na něco jiného než premiéry hollywoodských filmů. Právě překvapivá bilance předchozích týdnů mě totiž přiměla udělat si v distribuční nabídce roku 2016 pořádek: na co se může těšit divák, který chce společně s publikem zhlédnout z první řady i filmy staršího data?

Po úspěchu časově omezeného loňského a předloňského zvouuvedení prvních dvou dílů Vetřelců (1979, 1986) Asociací provozovatelů kin se distribuční firma Pannonia Entertainment rozhodla pro srovnatelný, leč radikálnější postup: uvádět hollywoodské žánrové legendy do celostátní sítě biografů každý měsíc! Ještě pozitivnější je, že do projektu vstoupila s průkopnickým hororem Johna Carpentera Halloween, který je v porovnání s ostatními filmy nabídky relativně nejméně známý. Jak píši i v pozvánce pro KAM v Brně zde, první Halloween u nás nikdy neběžel v kinech ani nevyšel na DVD. Jistě, vyšel kdysi na videu, ovšem tato zvukově příšerná verze ve stranovém ořezu Carpenterovu obrazově a zvukově experimentálnímu dílu jen ublížila. Nyní máte měsíc možnost vidět film v dokonalé zvukové i obrazové kvalitě na plátnech, nepropásněte ji!

Ano, z pochopitelných důvodů jsou filmy uváděné Pannonia Entertainment v distribuci jen měsíc, takže jakékoli vyčkávání není na místě a pevně doufám, že na některých plánovaných filmech bude ve Scale stejně narváno jako třeba na projekci Vetřelce rok a půl zpátky. Většinu z nich jste asi viděli, ale sebelepší domácí projekce nevynahradí (kolektivní) zážitek v kině - což mohu potvrdit z řady vlastních zkušeností. V Pannonia Entertainment na mou prosbu o prozrazení dalšího plánu ochotně zareagovali a poskytli mi rozpis většiny z následujících měsíců. V březnu se tak můžete těšit na Kmotra (1972), v dubnu na Dobyvatele ztracené archy (1981), v květnu na Rockyho (1976), v červnu na Čelisti (1975), v září na Blade Runnera (1982), v říjnu na Osvícení (1980) a v listopadu na Mechanický pomeranč (1971).

Francis Ford Coppola, Ridley Scott, dvakrát Steven Spielberg, dvakrát Stanley Kubrick a Stalloneho první dvě ze tří nominací na Oscara - ta třetí přišla letos za Creeda (2015), který s prvním Rockym úzce souvisí. Nemůžu se dočkat odhalení těch tří zatím utajovaných obnovených premiér! Jinými slovy, odvážná distribuční aktivita Pannonia Entertainment je mi více než libá.

Ovšem rok 2016 je na archivní projekce mnohem bohatší. Na jedné straně jeho program skvěle doplňuje dlouhodobě zavedený Projekt 100, jenž už před pár týdny uvedl Sedm statečných (1960). Zanedlouho z jeho nabídky uvidíme ještě Felliniho umělecký film 8 1/2 (1963, od 25. února), Demmovo Mlčení jehňátek (1991, od 21. dubna), Mijazakiho opojnou Cestu do fantazie (2001, od 1. srpna) či Rychmanovy širokoúhlé zpívající Starce na chmelu (1964, od 1. srpna). Projekt 100 tak následuje již osvědčený koncept: tři tzv. klasiky (americká, evropská, česká), jeden tzv. kultovní film z 90. let minulého století a jeden film pro děti.

Na druhé straně pak významný vzorek letošní retrospektivní nabídky zajišťuje Národní filmový archiv. Zaprvé ze svých fondů nasazuje do kin rozmanité starší české filmy, jako třeba 10. března Pohádku máje (1940). Zadruhé vrací do sálů restaurované snímky v rámci projektu Zpět v kinech. Je známo, že po nedávné Adelheid (1969) uvede 3. března NFA dvojici Juráčkových filmů Postava k podpírání (1963) a Případ pro začínajícího kata (1969). Ovšem podle vyjádření mého zdroje z NFA se můžete ještě během letošního roku těšit do kina na většinu zbývajících filmů ze seznamu připravovaných.

Buď letos nebo přinejmenším příští rok nás tak čeká na plátnech kin řada významných českých děl. Těšit se můžeme na legendární sci-fi podle Juráčkova scénáře Ikarie XB1 (1963), Machatého experiment s montáží a filmovým zvukem Ze soboty na neděli (1931), dvojici působivých čapkovských adaptací Bílá nemoc (1937) a Krakatit (1948), sociálně kritický Junghansův němý film z roku 1929 Takový je život a dvě Steklého interpretace románu Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk (1954) a Poslušně hlásím (1957). I kdybyste chodili do kina pouze na obnovené premiéry, máte na celý rok vystaráno!

Leč součástí každoročního cinefilního harmonogramu jsou i filmové festivaly, z nichž některé uvádějí i starší filmy. Nabídka mého zbožňovaného festivalu sedmdesátek v Krnově KRRR! bude tentokrát atraktivní kombinací nových i starších filmů, přičemž některé z filmů jako již tradičně prostě vybízejí k tomu, abyste si udělali 8.-10. dubna volno. Výběrově pak předpokládám, že v hodonínském kině Svět se dočkáte tradičních seminářů ruských a asijských filmů, že se povede realizovat čtvrtý ročník Noir Film Festivalu na Křivoklátě nebo že v brněnském kině Art proběhne v listopadu už desátý ročník Visions of Light. Rozsáhlejší program starších filmů nabídnou pochopitelně zavedení giganti MFFKV či LFŠ. Nicméně pokud skutečně vyrazit na dlouhodobější velký festival, moje doporučení nepřekvapivě směřuje k fenomenální přehlídce archivního filmu Il Cinema Ritrovato v Boloni, jejíž třicátý ročník proběhne od 25. června do 2. července a věřím, že bude stejně božský jako minulý.

Brněnské univerzitní kino Scala navíc stejně jako každý půlrok realizuje ve spolupráci s mou domovskou katedrou Filmu a audiovizuální kultury FF MU i projekt zvaný Studentské kino. Skupina studentů v něm na semestr vytvoří tým, který po všech stránkách zajistí komponovaný kinematografický program na úterní večery - a to včetně doprovodných akcí, besed, úvodů a přednášek. Tento semestr to budou OBZORY (pod vedením Petry Fujdlové), jejichž program je velice lákavý a v řadě ohledů zapadá do "retrospektivního zaměření" tohoto článku. Zahajovací projekcí bude 23. února Kubrickův Mechanický pomeranč (1971), ale ze zákulisí vím, že v nabídce budou nejen parádní filmy, ale i skvělí hosté z řad českých filmařů či vysokoškolských pedagogů. (Což by mohlo vyznít divně, jelikož jedním z hostů jsem já sám, ale myslel jsem ty ostatní. :))
 

Jakkoli tedy i během minulých let bylo možné v kinech potkat starší snímky, letošní rok je v řadě ohledů výjimečný a archivní projekce budují víceméně paralelní distribuční nabídku. A pokud vše vyjde, sály nebudou zet prázdnotou a všelijakými úložišti zmlsaní diváci nakonec seznají, že domácí kino jest v porovnání se skutečným kinem jen hodně nevýstižný příměr, mají snad milovníci kinematografie dob minulých vystaráno i do budoucna. Kdo ví, třeba se pak některý z distributorů osmělí ještě o něco víc a obrátí pozornost rovněž (a) k méně známým americkým filmům, (b) ke starším filmům evropského či asijského původu.

PS: Samozřejmě je tu archivní kino Ponrepo se standardně šťavnatým programem, ale to asi nikomu připomínat nemusím.

---

Za věcné připomínky a doplnění děkuji Martinu Kosovi, Lucii Brutovské, Veronice Zýkové a Aleně Prokopové.