Legendární britský sci-fi seriál Doctor Who slaví obdivuhodné padesáté výročí svého vzniku, což koneckonců zaregistroval snad každý, kdo dění v televizním světě aspoň po očku sleduje. BBC nás už řadu měsíců bombarduje obrázky, plakáty, sestřihy, bonusovými materiály a samozřejmě si mimo mnohého dalšího připravila i výroční speciál (ve kterém se jedenáctý Doctor setká s desátým... plus ještě s jedním) a dokudrama o vzniku seriálu (na něž se těším snad víc než na ten speciál). Čeští fanoušci Doctora Who se přitom rozhodli oslavit padesátku hrdiny, jemuž je ve fikčním světě momentálně kolem tisíce let, po svém a uspořádat v brněnském hotelu Slovan obrovský WHOCON.
Cony jsou setkání fanoušků (sci-fi, fantasy, komiksu, ale mohou to být fanoušci de facto čehokoli, jakkoli třeba fanoušci křížkového vyšívání obvykle cony neuspořádávají) a premiérový brněnský Whocon rozhodně v ničem nezaostává za zavedenějšími tuzemskými akcemi tohoto typu. Bylo vskutku ozvláštňující procházet mezi stovkami lidí v kostýmech (obvykle Doctora, nicméně narazil jsem i na dívku převlečenou za TARDIS, což je pro neznalé modrá policejní budka cestující časem a prostorem), kteří na sebe se smrtelně vážnými výrazy v tvářích míří bzučícími replikami sonických šroubováků a s posmrtně vážnými výrazy vystupují z repliky TARDIS (jež žel není "bigger inside then outside").
Popravdě jsem si dnes říkal, že kdyby mi bylo patnáct až dvacet let, budu se na podobné akci cítit mnohem lépe než nyní v jednatřiceti, kdy mi v hlavě při setkávání se s okouzlujícím způsobem entuziastickými fanoušky naskakovaly zejména pasáže z přečtených knihy o fanouškovských subkulturách. Ale o půlnoci se chystám na projekci výročního speciálu a pevně věřím, že s tou bandou fanoušků to bude mnohonásobně silnější zážitek než doma u počítače... Každopádně jsem se v prostorách hotelu Slovan nepohyboval náhodou. Byl jsem totiž pořadateli požádán o přednášku, a protože na podobné akci jsem ještě nikdy nehovořil, byla to zajímavá výzva, již jsem přijal.
Připravil jsem si hodinovou přednášku o první řadě obnoveného Doctora Who z roku 2005, ve které jsem se zaměřil na dvojí typ modelového diváctví, na strategie souběžného oslovování v závislosti na rozvíjeném vědění o fikčním makrosvětě a nakonec na důmyslnou logicko-strukturní výstavbu celé seriálového řady. Přednášku byla připravena pro specifické publikum a pronesena během značně specifické akce, nicméně (nebo právě proto) přepisovat do strukturovaného textu na blogu ji nehodlám. A třebaže jako každá přednáška představuje jen záznam události se všemi nedostatky živého vystoupení, mohlo by někoho její téma zaujmout alespoň do té míry, že si ji poslechne... nebo s poslechem začne.
Doctor Who: Devítka, dvojí diváctví a (znovu)ustavování fikčního makrosvěta (Brno, Whocon, 23. 11. 2013)
Cony jsou setkání fanoušků (sci-fi, fantasy, komiksu, ale mohou to být fanoušci de facto čehokoli, jakkoli třeba fanoušci křížkového vyšívání obvykle cony neuspořádávají) a premiérový brněnský Whocon rozhodně v ničem nezaostává za zavedenějšími tuzemskými akcemi tohoto typu. Bylo vskutku ozvláštňující procházet mezi stovkami lidí v kostýmech (obvykle Doctora, nicméně narazil jsem i na dívku převlečenou za TARDIS, což je pro neznalé modrá policejní budka cestující časem a prostorem), kteří na sebe se smrtelně vážnými výrazy v tvářích míří bzučícími replikami sonických šroubováků a s posmrtně vážnými výrazy vystupují z repliky TARDIS (jež žel není "bigger inside then outside").
Popravdě jsem si dnes říkal, že kdyby mi bylo patnáct až dvacet let, budu se na podobné akci cítit mnohem lépe než nyní v jednatřiceti, kdy mi v hlavě při setkávání se s okouzlujícím způsobem entuziastickými fanoušky naskakovaly zejména pasáže z přečtených knihy o fanouškovských subkulturách. Ale o půlnoci se chystám na projekci výročního speciálu a pevně věřím, že s tou bandou fanoušků to bude mnohonásobně silnější zážitek než doma u počítače... Každopádně jsem se v prostorách hotelu Slovan nepohyboval náhodou. Byl jsem totiž pořadateli požádán o přednášku, a protože na podobné akci jsem ještě nikdy nehovořil, byla to zajímavá výzva, již jsem přijal.
Připravil jsem si hodinovou přednášku o první řadě obnoveného Doctora Who z roku 2005, ve které jsem se zaměřil na dvojí typ modelového diváctví, na strategie souběžného oslovování v závislosti na rozvíjeném vědění o fikčním makrosvětě a nakonec na důmyslnou logicko-strukturní výstavbu celé seriálového řady. Přednášku byla připravena pro specifické publikum a pronesena během značně specifické akce, nicméně (nebo právě proto) přepisovat do strukturovaného textu na blogu ji nehodlám. A třebaže jako každá přednáška představuje jen záznam události se všemi nedostatky živého vystoupení, mohlo by někoho její téma zaujmout alespoň do té míry, že si ji poslechne... nebo s poslechem začne.
Doctor Who: Devítka, dvojí diváctví a (znovu)ustavování fikčního makrosvěta (Brno, Whocon, 23. 11. 2013)