Minulý týden jsem se vrátil z nejlepšího filmového festivalu, jakého jsem se kdy účastnil - a určitě pojedu i za rok: Cinema Ritrovato v Boloni.
Momentálně dávám dohromady analyticky pojatou reportáž sem na blog [EDIT: najdete ji zde],
prozatím se zájemci o cinemetriku mohou podívat na nějaká ta čísla tady.
Uznávám, že sama o sobě moc neřeknou, ale přinejmenším vás může
překvapit, nakolik se střihová skladba na rozdíl ode dneška v rámci
jednotlivého roku lišila.
Soustřeďoval
jsem se především na filmy desátých let, která sice na první pohled
nejsou nejvíc sexy kinematografickým obdobím, leč zdání klame a právě
desátá léta nám poví o rozmanitých možnostech filmového umění víc než
kterákoli z následujících dekád. Je to doba hledání, ustavování,
střídání a experimentování - a to nikoli na poli avantgardy jako v
následujícím období, ale v rámci středního proudu. Nejednotnost
střihových vzorců tomu jen napovídá. Více ostatně napíši v reportáži.
Chystáme
se se ženou i na Letní filmovou školu, kde se možná s některými z vás potkám, ale proti
Cinema Ritrovato se vzdor přátelsky různorodé nabídce tato jeví poněkud
neinspirativně. Uznávám však, že podobné srovnání není příliš fér. O to příjemnější je pro mě nicméně fakt, že jsem v katalogu
dostal příležitost podchytit a budu moci osobně uvést právě ty filmy, které patří mezi archivně mimořádně
zajímavé - tři britské exilové snímky Karla Lamače, z nichž dva je u nás
jinak skoro nemožné mimo Národní filmový archiv zhlédnout.
Během posledního měsíce jsem byl však aktivní i mediálně. Jednou jsem hovořil do televize o Hitchcocově Psychu
(je veskrze podivnou zkušeností, když po brzkém ránu doma z obýváku
hovoříte skrze mobil kamsi do nicoty - a na druhém konci drátu je
vskutku děsivé množství lidí), čímž jsem narušil klidné vody Studia 6
přívalem cinefilního bláznovství. Zajímavějším může pro čtenáře však být
poskytnutí rozhovoru dvěma tiskovinám, zejména pak v souvislosti s
vydáním mé knihy Rozbor filmu. První byl do bulletinu brněnského kina Art, v druhém jsem měl čest zodpovídat otázky Literárním novinám.
 |
| Cinema Ritrovato: na noční venkovní projekci restaurované kopie filmu Assunta Spina (1915) mi zřejmě ani první řada nestačí a cpu se k plátnu tak blízko, jak jen to jde |